V ceně zájezdů je stravování zahrnuto jen částečně.
Při noclezích v hotelech bývá v ceně pouze snídaně.
Obědy a večeře v ceně nejsou. Chutě jsou různé, a tak necháváme rozhodování o způsobu stravování
na každém účastníkovi zájezdu.
O jídlo přes den se každý stará sám, většinou zastavujeme na oběd v restauraci. Občas se může stát, že po cestě
přes den žádná vhodná možnost stravování není a je nutné si na cestu nakoupit jídlo dopředu. Večer ve větších městech
navštěvujeme restaurace, v menších místech obvykle využíváme nabídky hotelu, v němž jsme ubytováni.
Při táboření je v ceně polopenze nebo plná penze.
U poznávacích zájezdů je tedy standardem snídaně a při táboření na Sokotře polopenze.
U trekingu je standard snídaně mimo hory a polopenze či plná penze v horách. Pokud se vaří společně a jídlo připravují průvodci, předpokládá se pomoc účastníků zájezdu při přípravě jídla.
Při trekingu v Simienských horách má skupina k dispozici kuchaře.
Jemenská kuchyně, jak ji můžete poznat z restauračních zařízení, je jednoduchá a chutná.
V Sanaa a velkých městech je široký výběr levných i dražších restaurací. Na jemenském venkově a v menších městech je výběr značně omezený, je-li vůbec jaký.
Ve větších městech budeme volit mezi dražšími restauracemi zaměřenými mimo jiné i na turistickou klientelu a mezi autentičtějšími levnějšími restauracemi pro Jemence.
Po cestě je pak volba omezena na restaurace, které jsou v daném místě k dispozici (skoro vždy najdeme zařízení, kde se turistické zájezdy na jídlo často zastavují)
a nákupem jídla v místním obchůdku (konzervy, sušenky, voda, limonády…). Večer je prakticky ve všech venkovských hotelech a funducích možnost objednat si večeři.
Během trekingu je nutné se omezit na to, co je v nabídce místních vesnických obchůdků (opět: konzervy, sušenky, voda, limonády… ).
Cena jídel v dražších zařízeních odpovídá zhruba cenám v českých běžných restauracích, v levnějších restauracích se najíte zhruba za polovinu ceny, na kterou jste zvyklí od nás.
Ománská kuchyně je pro cizince ukryta za zdmi ománských domů. Ománské restaurace a jídelny ovládla kuchyně indického subkontinentu na ománský způsob,
pracují v nich totiž především Indové a Pakistánci. Restaurací s tradiční ománskou kuchyní je v celé zemi jen pár, my některé z nich pochopitelně navštívíme.
V Muscatu je velký výběr dobrých restaurací s mezinárodní kuchyní a s nabídkou čerstvých ryb. V menších městech budeme vybírat mezi malými indickými
restauracemi nabízejícími po celé zemi podobná jednoduchá, vcelku levná a chutná menu a mezi stravováním v hotelech, které večeře často nabízejí ve formě
bufetu s orientální i evropskou nabídkou.
Při táboření na trekingu budeme kromě vaření vlastních jídel využívat i nabídky předpřipravených či hotových jídel dovezených z ománských zařízení TAKE AWAY.
Ceny v malých venkovských jídelnách jsou o něco levnější než v ČR, ceny v restauracích i hotelových restauracích jsou naopak o něco dražší, než u nás.
Etiopská kuchyně je velmi prostá a pro evropský jazýček svérázná. Jejím základem je placka z obilí zvaná inžara,
která se podává prakticky ke všem jídlům. Samotná placka je pro mnohého Evropana obtížně poživatelná, protože má výraznou
kyselou chuť. Pokud se ale pojídá spolu se skopovým mase nebo s vařenou zeleninou, hodnotí mnozí cestovatelé toto jídlo jako
výtečné. Stravování v hotelích je uzpůsobeno pro zahraniční turisty a je proto možné si objednat i běžná jídla jako špagety,
nebo kuře s hranolky. V každém městě jsou obchody s pečivem a základními potravinami. Doporučujeme ozkoušet místní etiopské pivo,
které tam učili vařit Češi. Je výborné chutě.